Faktura na 184 000 Kč měla splatnost ve čtvrtek. V pondělí zavoláte a slyšíte, že to leží u paní na schvalování a ta se vrátí v pátek. Za čtrnáct dní voláte znovu a telefon jen vyzvání. Do třetice vám kolega z oboru mimoděk utrousí, že „u nich se prý teď platí všem se zpožděním“.
Tady většina dodavatelů udělá tu nejdražší chybu. Čeká. Ne z naivity, ale proto, že je to slušný zákazník a kvůli jedné faktuře nikdo nechce přijít o zakázky na příští rok. Mezitím běží lhůty, o kterých se člověk obvykle dozví až ve chvíli, kdy jednu z nich zmešká.
Následující přehled shrnuje, co k 31. 8. 2026 říká zákon. Je to obecná informace, ne právní poradenství. U konkrétní pohledávky patří poslední slovo advokátovi.
Kdy je odběratel v prodlení
Ne až po upomínce. Dlužník je v prodlení ve chvíli, kdy dluh neplní řádně a včas (§ 1968 občanského zákoníku). Pokud jste si splatnost nesjednali, platí mezi podnikateli třicet dnů ode dne, kdy byla dlužníkovi doručena faktura (§ 1963 odst. 1).
Delší splatnost než šedesát dnů si sjednat lze, ale musí to být výslovné a nesmí to být pro věřitele „zvláště nevýhodné“ (§ 1963 odst. 2). Ta formulace zní měkce, zub má ale ostrý: ujednání o času plnění, které je pro věřitele zvláště nevýhodné, je podle § 1964 odst. 1 neplatné. Kdo podepsal rámcovou smlouvu se splatností devadesát dnů, protože jinak by zakázku nedostal, není v pasti automaticky a navždy.
Kolik si k té faktuře můžete připočíst
Tohle je jediné místo v celém příběhu, kde čekání aspoň něco vynáší.
K dlužné částce si můžete připočíst zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se odvíjí od sazby České národní banky a mění se v čase (§ 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.):
| kdy prodlení začalo | úrok z prodlení |
|---|---|
| 1. 1. až 30. 6. 2026 | 11,50 % ročně |
| od 1. 7. 2026 | 11,75 % ročně |
Důležité je, že se sazba zafixuje podle toho, kdy odběratel přestal platit, a už se nemění. Faktura po splatnosti z března 2026 se tedy úročí 11,50 % i v roce 2028.
K tomu si mezi podnikateli přičtěte paušální náhradu nákladů 1 200 Kč, a to za každou jednotlivou pohledávku (§ 3 téhož nařízení). Deset nezaplacených faktur znamená 12 000 Kč, ne 1 200 Kč. Pokud vás vymáhání stálo víc, právo na skutečné náklady nad ten paušál vám zůstává (§ 1972 občanského zákoníku).
Upomínka má být nudná
První upomínka nemá být ostrá, má být použitelná. Číslo faktury, částka, datum splatnosti, číslo účtu a věta, do kdy čekáte platbu. Žádné vysvětlování, žádné „určitě došlo k nedorozumění“. Ten dokument si možná za rok bude číst soudce.
A posílejte ji tak, abyste uměli doložit, že odešla. Datová schránka nebo doporučený dopis, ne zpráva obchodníkovi na WhatsAppu.
Sedm dní, na kterých se dá prodělat
Předžalobní výzva vypadá jako formalita. Není.
Žalobce, který u soudu uspěje, má právo na náhradu nákladů řízení jen tehdy, pokud žalovanému nejméně sedm dní před podáním návrhu poslal výzvu k plnění na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu (§ 142a odst. 1 občanského soudního řádu). Když ten krok vynecháte, můžete spor vyhrát a advokáta i soudní poplatek zaplatit ze svého. Soud sice může náklady výjimečně přiznat i bez výzvy, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele (odst. 2), ale to je záchranná brzda, ne plán.
Sedm dní je minimum a počítá se do podání návrhu, ne do zaplacení.
Platební rozkaz a kolik stojí
Když ani výzva nezabere, přichází soud. U čistě peněžité pohledávky se obvykle jde cestou platebního rozkazu, protože je levnější.
| co podáváte | soudní poplatek |
|---|---|
| elektronický platební rozkaz | 4 % z žalované částky |
| běžná žaloba | 5 % z žalované částky |
Zdroj: zákon č. 549/1991 Sb., položky 1 a 2 sazebníku poplatků.
U faktury z úvodu je to rozdíl skoro dvou tisíc korun ve prospěch platebního rozkazu. Pokud ale soud platební rozkaz nevydá a bude v řízení pokračovat, poplatek vám stejně doměří do výše běžné žaloby.
Platební rozkaz ukládá dlužníkovi zaplatit do patnácti dnů od doručení, nebo v téže lhůtě podat odpor (§ 172 odst. 1). A tady je háček, který mnoho lidí překvapí: jediný včas podaný odpor ruší platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání (§ 174 odst. 2). Odpor přitom nemusí být nijak zdůvodněný. Rychlá cesta se tím mění v běžný spor. Platební rozkaz také nelze vydat, není-li znám pobyt žalovaného nebo má-li se doručovat do ciziny (§ 172 odst. 2).
Co udělat, aby se to neopakovalo
Vymáhání je ztrátový obchod i tehdy, když nakonec vyhrajete. Zaplatíte advokáta, přijdete o čas a peníze dostanete o rok a půl později, než jste s nimi počítali v cash flow. Levnější je nastavit si obchod tak, aby velká díra vůbec nemohla vzniknout.
Nejlevnější krok nestojí nic. Než pošlete zboží novému odběrateli, podívejte se na něj do insolvenčního rejstříku. Ten je ze zákona veřejně přístupný a nahlížet do něj a pořizovat si z něj výpisy může každý (§ 419 odst. 3 insolvenčního zákona). Zabere to minutu.
U opakovaných dodávek to samo nestačí, protože padesát odběratelů každý měsíc ručně nikdo neproklikává. Tady začíná dávat smysl pojištění pohledávek, tedy nástroj, kterým se riziko nezaplacení přenáší na pojistitele. Na financování cash flow pak stojí faktoring, kde pohledávky průběžně odkupuje někdo jiný a vy nečekáte na splatnost.
Ani jedno není samospásné a obojí stojí peníze. Než něco podepíšete, ptejte se konkrétně: jaká je spoluúčast, jak se stanovuje a jak často se může měnit limit na jednotlivého odběratele, co se stane, když ho pojistitel v půlce roku sníží, a které situace pojistka nekryje. Spor o kvalitu dodávky bývá úplně jiná kategorie než platební neschopnost.
Čtyři situace, ve kterých o pohledávku přijdete úplně
Promlčení. Promlčecí lhůta trvá tři roky a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 629 odst. 1 a § 619 odst. 1 občanského zákoníku). Ne ode dne, kdy vám došla trpělivost. Odběratel, který dva roky slibuje, že „příští měsíc to určitě pošle“, nedělá nic jiného, než že vám ujídá lhůtu.
Dva měsíce v insolvenci. Když se odběratel dostane do úpadku, soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, aby přihlásili pohledávky ve lhůtě dvou měsíců; plyne to z § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona. K přihláškám podaným později se nepřihlíží a takové pohledávky se v řízení neuspokojují (§ 173 odst. 1). Žádná omluva, žádné prodloužení. Zahájení řízení přitom soud zveřejní vyhláškou nejpozději do dvou hodin (§ 101 odst. 1), takže informace je venku prakticky okamžitě. Jenom vám ji nikdo nepošle.
Výzva na špatnou adresu. Sedmidenní výzva podle § 142a má jít na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu. Adresa z hlavičky faktury nemusí být ani jedno z toho.
Vyhraný spor proti prázdné firmě. Rozsudek nejsou peníze. Když jste čekali dva roky a dlužník mezitím převedl majetek jinam, vyhráli jste papír.
Co udělat tenhle týden
Projděte si saldo a najděte nejstarší nezaplacenou fakturu. U ní zjistěte jedinou věc: kdy uplynula splatnost. Z toho data se odvíjí sazba úroku, promlčecí lhůta i rozhodnutí, jestli má smysl posílat další upomínku, nebo rovnou předžalobní výzvu.
