Vlastnictví nemovitosti s sebou nepřináší jen výhody, ale i určité povinnosti. Jednou z nich je placení daně z nemovitých věcí, kterou musí každoročně odvádět každý vlastník pozemku, bytu nebo domu. Tato daň, často označovaná zkráceně jako daň z nemovitosti, je jednou z mála, které platíme předem, a týká se jak fyzických, tak právnických osob. Znalost jejích pravidel vám pomůže vyhnout se zbytečným sankcím i nepříjemným překvapením.
Co přesně daň z nemovitosti zahrnuje
Daň z nemovitosti se ve skutečnosti skládá ze dvou částí – daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Zatímco daň z pozemku platíte i v případě, že na něm žádná stavba nestojí, daň ze staveb se týká především rodinných domů, bytů, garáží či komerčních prostor. Výše daně se určuje podle výměry, umístění nemovitosti, typu využití a případně také podle koeficientů, které stanovují jednotlivé obce. Každá obec si totiž může výši daně v určitém rozsahu upravit, a tak se mohou částky lišit i u srovnatelných nemovitostí v různých lokalitách.
Kdy a jak daň přiznat
Povinnost podat daňové přiznání vzniká v případě, že jste v uplynulém roce nabyli nemovitost – například koupí, dědictvím nebo darováním. Přiznání se podává na příslušný finanční úřad do 31. ledna následujícího roku. Pokud už jste jednou přiznání podali a nic se na vaší nemovitosti nezměnilo, přiznání v dalších letech opakovat nemusíte. Změna výměry, přístavba nebo změna využití objektu však znamenají povinnost nové přiznání podat.
Kdy a jak se daň platí
Samotná platba daně probíhá zpravidla do konce května, přičemž finanční úřad rozesílá složenky nebo informace datovou schránkou či e-mailem. Výši daně si lze ověřit i online prostřednictvím služby Moje daně. Pokud je výše daně vyšší než pět tisíc korun, je možné ji zaplatit ve dvou splátkách – do konce května a následně do konce listopadu. Daň lze uhradit převodem, složenkou nebo přímo na pokladně finančního úřadu.
Sankce za nedodržení povinností
Opomenutí podání daňového přiznání nebo neuhrazení daně včas může vést k sankcím. Finanční úřad může uložit pokutu, úrok z prodlení nebo přistoupit k vymáhání dlužné částky. Vzhledem k tomu, že výše daně z nemovitosti bývá relativně nízká, bývá přehlížena – to je ale velká chyba. Nedoplatky se mohou časem výrazně navýšit, zejména pokud je úřad odhalí s časovým odstupem.
Kdo může být od daně osvobozen
Zákon pamatuje i na případy, kdy se daň z nemovitosti neplatí. Osvobození se může týkat například zemědělských pozemků, některých staveb využívaných k veřejným účelům nebo novostaveb po určitou dobu. Některá osvobození jsou automatická, u jiných je nutné je aktivně uplatnit. Je proto důležité si zjistit, zda se vás tato možnost týká, a případně ji řádně doložit.
